Naruto povídky

Láska kvitne v Konohe 1

18. listopadu 2012 v 12:46 | ChronoArt
Tak, po dlhej dobe nová poviedka. Ja viem, nie je to žiadna z tých na žiadosť, ale snaď mi to prepáčite. Ide o začiatok novej kapitolovky, neviem ešte, koľko bude mať dielov. Hned na začiatok poviem, nie je to yaoi, takže kľudne to môže čítať aj Deathares :D Pokračovanie nečekajte tak skoro, stále nemám veľa času. Do komentov prosím názory a kritiku :)

Kapitola prvá: Prečo som sa zamilovala práve do neho?!

Uchiha Sasuke. Chlapec, kvôli ktorému sa pohádala s jej najlepšou kamarátkou. Len kvôli nemu si pri každom stretnutí hneď skákali do vlasov a škriepili sa. A pritom on ani o jednu z nich vlastne nestál. A potom jednoducho zmizol. Odišiel a nevrátil sa. A miesto, ktoré v jej srdci patrilo len jemu ostalo odrazu prázdne. A každým dňom sa táto prázdnota prehlbovala, až ho nakoniec začala nenávidieť. Za to, ako ju ignoroval, za to, že zmizol bez slova a že jej zničil priateľstvo. Ino nenávidela Sasukeho a nebola si istá, či ho chce ešte niekedy vidieť. A - svet div sa - bez toho ustavičného trápenia, či sa ešte niekedy vráti živý sa jej žilo ľahšie. A potom sa znovu zamilovala... Nechápala, ako sa mohla zamilovať do niekoho takého. Veď sa vlastne vôbec nemali radi. Niekedy nevedela, či sa má nad tou iróniu smiať, alebo plakať. Najprv arogantný idiot a potom... Shikamaru! Jej vlastný spolubojovník. Prečo jednoducho nemohol prísť krásny a zdatný shinobi a zamilovať sa do nej? Prečo sa jej osud vysmieva? Prečo sa vždy zamiluje do toho nesprávneho?!
"Ohayou, Ino-chan!" Ino sa otočila.
Bol to Choji a aj keď bolo skoro ráno už sa napchával.
"Ohayou Choji..." pozdravila neprítomne.
No, s mojím šťastím som sa kľudne mohla zamilovať aj do neho, povzdychla si.
"Čo tu vlastne robíš? Dnes nemáme nijakú misiu," opýtal sa jej.
Ino zaťala päste. Nemala veľmi náladu na Chojiho hlúpe otázky.
"Ja viem. Chodím se každý deň."
"Prečo?" zažmurkal Choji prekvapene a do úst si strčil čosi, čo podľa Ino otrasne zapáchalo.
"Pretože... Pretože preto! Čo tu vlastne robíš ty?"
"Je nedeľa. V nedeľu vždy chodím na prechádzku," odpovedal.
Ino sa zasmiala. Choji býval neďaleko, cesta mu mohla trvať nanajvýš päť minút. No to je mi prechádzka.
"Nesmej sa. Aj to je súčasť tréningu." Ohradil sa Choji.
"Ja nič nevravím. Len sa ďalej prechádzaj a staneš sa ďalším Hokage."
Choji vyzeral urazene, ale nič nepovedal. Ino ale zaujalo niečo iné. Dole ulicou bežal Naruto. Hmm, ďalší "vhodný" adept na zamilovanie. Možno že mala vlastne šťastie, že je to Shikamaru. Ale aj keď to znelo neuveriteľne, aj pri Narutovi by mala konkurenciu. Hinata Hyuga. Tichá a hamblivá, tá mu nikdy nepovie, čo k nemu cíti. U Shikamarua nemala nikoho. Nevedela, či sa má radovať alebo nie. Nikto o neho nestojí? To som klesla až tak nízko? Pozrela sa na Chojiho. Ale nie, mohla som klesnúť ešte nižšie.
"Zaujímalo by ma, kam ide tak skoro," povedal Choji, ktorý si Naruta tiež všimol.
"Možno trénuje, narozdiel od teba." Aj keď to skôr vyzeralo, že sa vracal domov.
Choji chcel už-už niečo povedať, ale potom si to rozmyslel.
"Ja už pôjdem. Idem ešte za Shikamaruom."
Ininým telom akoby prešiel blesk.
"Za ním? A načo?" spýtala sa, dúfajúc, že si jej záujem nevšimne.
"Pozval ma na ďalšiu zo tých svojich nudných logických hier," povedal Choji s totálnym nezáujmom.
Ino premýšľala. Mala by to so Shikamaruom skúsiť? Naozaj by mohli byť spolu? Teraz má dokonalú príležitosť s ním stráviť čas mimo misie a tréningu. Ale pod akou zámienkou by išla s Chojim? Takéto veci vždy brala ako jednú zo schopností kunoichi. Bol to akýsi druh výzvy.
"Fajn, pôjdem s tebou," usmiala sa. Aj keď sa považovala za dobrú klamárku. V tejto núdzovej situácii jej nezišla na um žiadna dobrá lož.
"Prečo?"
"Pretože! Nepýtaj sa stále tak hlúpo," umlčala ho.
Choji na ňu vrhol divný pohľad, ale ako obvykle nič nepovedal.
"Hai Choji!" povedal Shikamaru keď otvoril dvere.
"Ohayou, Shikamaru," pozdravila Ino.
"I-Ino?? Čo ty tu robíš??" Shikamaru bol prekvapený.
Teda! To znie celkom drzo.
"Len som si povedala, že by bolo fajn stráviť spolu nejaký čas." zasmiala sa Ino.
"Kľudne poďte ďalej." povedal Shikamaru, ale akoby sa ešte stále nespamätal z toho, že tu bude aj Ino.
Ino bola u Shikamarua len párkrát. Mali celkom veľký dom. A pekný. Každá miestnosť pôsobila ozdobne, ale zároveň bez rušivého dojmu. Ino vždy chcela bývať v podobnom dome, ale to sa jej nikdy nesplnilo.
"Ino si na ťahu." zašomral Shikamaru.
Ino sa akoby prebrala zo sna. Zase myslela na neho, aj keď ho mala priamo pred sebou. Zadívala sa na hraciu dosku. Shogi jej nikdy nešlo a úprimne, tu hru nenávidela. Hrala to len aby mohla byť s ním. Urobila náhodný ťah. Vôbec nepremýšľala.
"Nerozumiem tvojej stratégii." zamračil sa Shikamaru.
Ino sa musela v duchu usmiať. Jej taktika je pre neho neodhaliteľná. A ani sa nečudovala. Shikamaru nebol z tých, ktorý by týmto veciam rozumeli, keď videli iba malé náznaky. Ino počítala s tým, že mu to bude musieť povedať naplno.
"To bol hlúpy ťah." povedal Choji, ktorý ich sledoval.
Ten jej prekážal. Keby sa tak rozhodol odísť... Pred ním sa Ino neodvažovala konať. Shikamaru sedel vo svojej typickej premýšľacej polohe. Bol taký... neodalateľný. Inino staré ja by si to nikdy nevšimlo, ale teraz bola iná. Vtedy bola zaslepená tým Uchihom, ale teraz všetko videla jasne. Alebo možno nie? Zatriasla hlavou. Nie je nutné nad tým premýšľať. Shikamaru konečne urobil ťah a pousmial sa. Určite ju už v mysli porazil.
"Prehrala si." skonštatoval Choji to, čo bolo už všetkým trom jasné odkedy hra začala.
Ino opäť náhodne pohla figúrkou a Shikamaru urobil víťazný ťah. Ale táto prehra bola súčasťou oveľa väčšieho víťazstva.
"Tak si ma porazil." povedala Ino predstieraným tónom, ako by bola vážne sklamaná.
"Teraz hrajem ja!" dožadoval Choji.
"Tak poď, nech už máš tú prehru za sebou." zasmial sa Shikamaru a nanovo rozostavil hraciu plochu.
"Ja si skočím na záchod." povedala Ino, postavila sa a odišla z miestnosti.
Nemala v úmysle ísť na toaletu, ale chcela si lepšie obzrieť dom. Bol naozaj veľký, bola si istá, že by sa v ňom dalo ľahko stratiť. Keď zabočila doľava, našla Shikamaruovu izbu. Bolo veľkým pokušením do nej nahliadnúť. Neodolala a otvorila dvere. Nebola taká veľká ako si možno predstavovala, a bol v nej celkom neporiadok. Ako inak. Určite je lenivý upratovať. Väčšinu neveľkej izby zaberal stôl zaprataný rôznými vecami, skriňa (radšej ani nechcela vedieť čo v nej je) a posteľ. Ale na nej ležalo čosi, čo tam zjavne nemalo byť. Čelenka shinobi so znakom Konohy. Ale Shikamaru mal svoju na sebe, takže nie je jeho. Čo potom robí táto čelenka v jeho izbe? Ino až zamrazilo. Je možné že...? Nie, určite nie. Určite to má oveľa logickejšie vysvetlenie. Vyšla z izby a vrátila sa k Shikamaruovi a Chojimu. Ale v hlave jej stále vŕtala tá čelenka. Nebude nič skúšať, kým nezistí komu patrí. Nepočítala s tým, že by opäť mala konkurenciu, ale pokiaľ je to tak, nesmie prehrať.

Panenkou na víkend

10. září 2012 v 19:36 | ChronoArt
Takže, jdu si takhle po ulici, když najednou mě přepadli yaoi myšlenky. Trvalo pár vteřin a v mé hlavě se zrodila tahle povídka. Sice vím, že jsem říkal, že SasuNaru moc nemusím, ale tak v téhle povídce jsem si nedovedl nikoho jiného představit než Sasukeho. Kiba by tohle přeci Narutovi neudělal, ale no, víc v povídce. Nejspíš to bude zase menší série, ale teď slibuju, že bude plná yaoi, takže snad se vám bude líbit.

Pár: Naruto + Sasuke
Jde o: YAOI a znásilnění

Byl pátek večer. Ulice Konohy už byli věttšinou prázdné, jen kde tu se někdo náhlil domů. Stejně tak Naruto. Šel pomalým krokem, protože se zrovna vracel z výdatné večeře z Ichiraku Ramen. Ale netušil, že již dlouhou dobu jej někdo pronásleduje. Ten někdo byl černovlasý chlapec jménem Sasuke. Skrýval se ve stínech okolitých budov, jen aby jej blonďák nezahlédl. Na dnešní večer - teda na celý víkend měl jisté plány, které zahrnovali i Naruta. Ten nic netušíc pokračoval dále v cestě. Sasuke trochu váhal s tím, co se chystal udělat. Měl v plánu to udělat hned, jak Naruto odejde z obchodu s ramen, ale neměl odvahu. Někde uvnitř se pořád bál. Opět trochu popoběhl do dalšího stínu. Už nemám moc času. Naruto bude za chvilku doma. Polkl a sbíral odvahu. Pak vystoupil ze stínu a rozběhl se za Narutem. Ten se na poslední chvíli ohlédl, ale to mu na hlavě přistála silná rána od Sasukeho. To rozhodně nečekal. Ani tu další do břicha. Trvalo to jenom chvilku a Naruto omdlel. Sasuke si oddechl.
Naruto otevřel oči. Kde to jsem? Pomyslel si. Poslední co si pamatoval, byla jak šel domů z ramenu. A teď leží na nějaké posteli. Cizí posteli. Sasuke? Mlhavě si vybavil černovláska. On mě... Zmlátil? Proč? A co dělám tady? Rozhlédl se po pokoji. U Sasukeho byl jen jednou a to docela dávno, takže si jeho pokoj moc nevybavoval. V tom si naruto uvědomil, že má na sobě jenom trenírky a tílko. Kde mám sakra oblečení? Pokusil se otevřít dveře, ale byli zamčené. Sakra Sasuke, tohle je opravdu tvoje práce? Kčertu s tebou! Tohle budeš vysvětlovat. Říkal si Naruto. V pokoji byli hodinky, které ukazovali půl deváté. Sice se mu to příčilo, ale pod návalem únavy si Naruto lehl do té cizí postele a po chvilce usnul.
Vzbudilo ho, až když se najednou otevřeli dveře. Stál tam Sasuke. Naruto okamžitě vyskočil z postele.
"Co má tohle ksakru znamenat?!" začal křičet.
"Kde to jsem? Co tady dělám? A..." když si to podruhé uvědomil celý zrudnul.
"Kde mám oblečení?" zeptal se po tom, co se zakryl peřinou.
Sasuke se očividně k odpovědil neměl, jen zamkl dveře a posadil se na postel. Naruto doslova cítil jeho pohled. Sasuke se pokusil stáhnout peřinu z Naruta.
"Co to děláš?! Zbláznil si se?" začal Naruto panikařit.
Na hlavě mu ale přistála slabší rána. Narutovi se zatočila hlava.
"Nebudeš dmlouvat, jasné?" řekl s klidným hlasem Sasuke.
Naruta to vyděsilo, ale mimovolně přikývl. Teď byl před Sasukem znovu jen v tílku a trenkách. Ten si ten pohled očividně vychutnával. Naruto se pokusil překřížit nohy, ale Sasukeho ruka ho zastavila. Když si Naruto uvědomil, co Sasuke asi zamýšlí celý zrudnul.
"Počkej Sasuke, to nemůžeš..." začal Naruto a byl ve tváři celý rudý.
Sasuke se pousmál.
"Od teď, až do neděle večer jsi, Naruto, moje hračka." Řekl.
Naruto nechápal.
"To znamená, že si s tebou můžu dělat co chci. Hrát jakkoliv budu chtít a tvůj názor na to mě ani v nejmenším nezajímá." Řekl a ještě víc se usmál.
"To ale nemůžeš!" řekl Naruto.
Sasuke jej děsil čím dál tim víc.
"Ty mi nebudeš říkat, co smím nebo ne. Od teď na celý víkend nejsi víc, než jen panenka na hraní. Můžu si tě oblékat, svlékat a hrát si s tebou." Řekl Sasuke jako by to byla ta nejvíc samozřejmá věc na světě.
Naruto chtěl něco říct, ale Sasuke jej přerušil.
"Teď se svlékni, chci si tě prohlédnout nahého." Řekl a s radostí sledoval strach v modrých očích.
"Ne! To neudělám." Hned jak to řekl dostal silnou ránu do břicha.
Sasuke očividně neakceptuje odmlouvání. Naruto nemohl nic dělat, pomalu si začal svlékat tílko. Cítil, jak jej Sasuke zkoumá pohledem.
"Sundej si i ty trenky. Panenky se nestydí." Řekl, když viděl jak se Naruto tváří.
Naruto si je sundal, a hned si rozkrok zakryl dlaněma. Netrvalo ani pár vteřin a Sasuke mu je silou odtáhl a začal si jej prohlížet. Naruto byl celý rudý a styděl se jako nikdy. Ještě nikdy jej neviděl jiný kluk nahého a už vůbec ne v takovéhle situaci. Najednou jej Sasuke pohladil po nevzrušeném penisu. To Naruto nemohl vydržet a odvrátil tvář. Sasuke jej ale chytil za bradu a políbil na rty. To byl pro blonďáčka šok. Nikdy si nemyslel, že jeho první polibek bude s klukem, a už vůbec ne, že tím klukem bude Sasuke. Sasuke se pokoušel zajít jazykem do Narutových úst, ale tan zatnul zuby a nepustil jej. To se Sasukemu asi moc nelíbilo. Najednou Naruto pocítil nával bolesti, jak mu Sasuke zmáčkl pytlík. Až mu vyhrkli slzy.
"Budeš hodná panenka?" zetptal se ho z úsměvel Sasuke, když mu utřel slzu.
Naruto se vážně rozbrečel. Bylo toho na něj moc.
"Proč Sasuke?" zeptal se mezi vzlyky, ale Sasuke neodpověděl.
"Ještě jsem ni ani nic neudělal. To hlavní jen příjde." Řekl Sasuke.
Bylo vidět, jak se těší na to, co udělá Narutovi, a to blonďáčka děsilo.
"Postav se na čtyři a vystrč to svoje pozadí." Řekl po chvíli Sasuke, a Naruto to ze stachu udělal bez odmlouvání.
Sasuke přešel dlaní od krku po zádech až k Narutově otvoru.
"Teď vypadáš spíše jako roztomilý pejsek." Zasmál se Sasuke sám na svém vtipu a plácl Naruta přes zadek.
A pak znovu a znovu, až dokud nebylo blonďákovo pozadí celé rudé. Ten jej už ano neposlouchal, jen brečel a přemýšlel nad svým nešťastným osudem. Z toho jej vytrhlo až když cítil Sasukeho dva prsty jak do něj pronikají.
"Sasuke... prosím..." řekl zničený Naruto.
"Panenky jsou zticha." Řekl Sasuke.
Sasuke chvíli zkoumal Narutův otvor dvěma prsty, ale to jej rychle omrzelo. Je čas na hlavní část. Stáhl si kalhoty a spodní prádlo a přešel po svém vzrušeném penisu. Když to uviděl Naruto na tváři se mu zračila obrovská hrůza.
"Jdeme na to, pejsku." Řekl Sasuke a surově pronikl do Naruta.
Ten vykřikl, ale Sasuke mu okamžitě zakryl ústa rukou.Tak mu nezůstavalo nic, jen brečet. Sasuke si to zjevně užíval, ale pro něj to byla neznesitelná muka. Sasuke pomalu přidával na rychlosti a na síle. Blonďáček pod ním se celý třesl. Narutovi se zdálo, že Sasuke je v něm hodiny. Sasukemu to spíš přišlo jako pár vteřin. Po chvilce černovlásek zasténl a vyvrcholil do těla Naruta. Ten nehybně oddechoval. Neměl sílu cokoliv dělat. Bolelo jej celé tělo. Po tváři mu stékali slzy.
"No vidíš, že to šlo panenko." Sasuke jej pohladil po vlasech.
Znovu jej políbil, ale Naruto to nevnímal. Sasuke po něm hodil trenky.
"Dnes ti ještě dovolím mít svoje oblečení, od zítra ale budeš nosit co ti dám já." Řekl a odešl z pokoje.
Zámek zarachotil jak zamykal. Naruto neměl sílu se ani obléct. Jediné co se mu hodilo hlavou bylo: Proč, Sasuke?

Blonďáček

27. srpna 2012 v 11:32 | ChronoArt
Takže, napsal jsem Naruto povídku, s mím oblíbeným pairingem (SasuNaru fakt nemusim). Snad se vám bude líbit. Omlouvám se, pokud se chování mých postav nestotožňuje s jejich normálním chováním, ale tohle anime jsem nedokoukal a ani nechci (děj se mi moc nelíbí). Ještě se omlouvám za případné pravopisné chyby, ale word tady odmítá nastavit češtinu jako jazyk, vždy se sám přepne na angličtinu.

Pár: Naruto + Kiba
Jde o: YAOI


Bylo pozdě v noci. Všichni obyvatelé Konohy už byli doma. Jenom jeden kluk ještě ne. Kiba se vracel z porady svého tímu, když v tom se spuštil déšť. Těžké kapky dopadali na cestu, která se pak zdála úplně černá. Kiba se rozběhl, byl nerad mokrý od deště, stejně jako Akamaru, který zalezl pod Kibovu kapuci. Když konečně doběhl ke dveřím byl ale zmoklý na kost. Otevřel dveře a okamžitě zamířil do koupelny. Snažil se udělat co nejmíň hluku, ale nevyšlo mu to.
"Kdes tak dlouho byl?" zeptal se Naruto, když vykoukl z obývaku.
"Vždyť jsem ti říkal, že jsme měli poradu." Odpovědel Kiba.
Akamaru pod jeho kapucí se najednou probral a zeskočil na zem.
"Kibooo!" Vykřikl Naruto, když se Akamaru otřepal a polovina vody dopadla na něj.
Kiba se jen zasmál.
"No nic, jdu do sprchy." Řekl a zavřel za sebou dveře.
Shodil ze sebe všechny mokré věci a vlezl do sprchy. Pustil horkou vodu a chvíli jen tak stál. Přemýšlel o všem možném. O tímové poradě, o blížících se testech, o Narutovi… No, teda hlavně o Narutovi. Přemýšlel, kde by teď asi byl, kdyby se jednou neodvážil říct blonďáčkovi co k němu cítí. Nejprve se to snažili tajit, ale nakonec se to stejně dovědela celá Konoha. Většina lidí byla proti, ale časem je ty neustálé náznaky nesouhlasu přestali bavit. Ale Kibu ani nezajímalo co si o nich myslí nějaký prodavač rámenu. Horší to bylo když se to dovědeli členové jeho tímu. Shino sice zpočátku nadělal povyku ale Hinata to vzala dobře, dokonce se potěšila, že si Kiba někoho našel. Kurenai se k tomu nijak nevyjádřila, jako obvykle.
Kiba zastavil vodu, zabalil se do utěráku a vyšel ven, aby si ve skříni našel nějaké oblečení. Naruto seděl (nebo ležel??) na gauči a koukal na telku. Když si Kiba natáhl spodní prádlo sedl si k němu.
"Jak bylo na té poradě?" zeptal se Naruto.
"Jako obvykle, nikdo neřekl nic nového." Odpovědel Kiba.
Byl trochu utahaný, ale zároveň měl chuť na blonďáčka vedle něj. Ten ale jakoby nic nezaznamenal a dál čučel na bednu. Naruto byl docela stydlivý, pokud se jednalo o sex. Vlastně za celou dobu co byli spolu se ani jednou neujal iniciativy. Ale té měl zase Kiba dost. Kdyby bylo po jeho, užíval by si s Narutem snad celý den, takže možná bylo dobře, že to Naruto uměl zatrhnout. Najednou se Naruto postavil.
"Já už jdu do postele." Řekl.
"Jo, já už taky." Řekl Kiba a už myslel jen na sladkého blonďáčka, který bude za chvíli jeho.
Kiba schválně počkal, až si Naruto lehne a pak si sedl k němu.
"Co je? Ty nejdeš do postele?" zeptal se Naruto.
"Ale jo, jdu, jen…" začal Kiba a políbil Naruta n arty tak, aby pochopil o co mu jde.
Ten, když mu docvaklo okamžitě zrudnul. Kiba se usmál. Takhle ho vzrušoval ještě víc. Políbil ho znova, tentokrát mnohem pomalej a jazykem se pomalu dobýval dovnitř. Blonďáček se z toho ještě nevzpamatoval a tak Kiba odhodil přikrývku.
"Nee, Kibo, dneska neee…" začal Naruto, ale jeho hlas zlyhal když mu Kiba začal drśždit rozkrok. Pak se vrátil k jeho hrudníku, kde se přisál na jeho bradavku. Naruto už vzdal všechny protesty, bylo mu jasné že svého milence už stejně nezastaví. Kiba pomalu jazykem sjíždél níž a níž. Pak stáhl Naruto vi spodní prádlo a blonďáček se před ním ocitl nahý. To se mu zjevně moc nezamlouvalo, protože hlavu zabořil do polštáře.
"Jsi tak sladký, když se stydíš.." vyklouzlo Kibovi z úst.
Naruto to asi slyšel, protože na něj vrhnul zlý pohled. Kibovi to ale bylo fuk. Rukou dráždil Narutúv penis a druhou jej začal připravovat. I přes polštář bylo slyšet, že se to Narutovi líbí. Po chvíli z něj Kiba vytáhl prsty a pomalu do něj vešel. Zpočátku přirážel pomalu, aby blonďáčkovi náhodou neublížil ale postupně tempo zvyšoval. V pokoji se střídavě ozývali Kibovi a Narutovi tlumené stony. Na Naruta to už ale bylo moc, Kiba jej dráždil rukou v rozkroku a ještě byl I v něm. Netrvalo dlouho a jeho bříško bylo potřísněno bílou tekutinou. Chvilku na to vyvrcholil i Kiba a naplnil Naruta svím spermatem. Pomalu utřel břicho svého milence.
"Díky." Zašeptal mu do ucha a jemně jej políbil.
Naruto si jen natáhl spodní prádlo a po chvilce opravdu usnul. Kiba jej pohladil po vlasech.
"A jsi ještě sladší když spíš…" zašeptal a lehl si vedle něj, taka by jej měl co nejblíž k sobě. Když Kiba usnul, déšť venku už ustal. Nikde se neozývalo nic kromě tichých oddechů dvou kluků.
 
 

Reklama