Moje výkyvy nálad

Forest - hodnocení kluků na škole

5. ledna 2015 v 20:22 | ChronoArt
Konnichiwa minnasan. Hádejte kdo ještě neumřel a pořád zbytečně zabírá na internetu místo? :3 :3 Včera sem si klidil polici s knihama, abych tam mohl nacpat deset kilo poznámek z chemie a HOP! vyskočil na mě starý sešit, do kterého sem kdysi psal povídky na tenhle blog. Okamžitě jsem všeho nechal a utíkal jsem tenhle polozapomělý kus HTML kódu na serveru blog.cz zkontrolovat. Byl sem velice překvapen, že na můj blog pořád chodí lidi. To jsem nečekal! Sice to nijak neplní moje prastaré předsevzetí z roku 2013, že bych chtěl návštěvnost 30 lidí deně, ale fakt jsem si myslel, že tenhle blog je historie. Každopádně, řekl jsem si, že těmhle lidem navštěvujícím tyhle zříceniny blogu dlužím, a do konce týdne se můžete těšit na překvapení. Jo a taky k tomu sešitu, na chvilku jsem byl zděšen, že sešit obsahující takový text se mi tam jen tak válel, ale po otevření jsem našel profesionální cenzuru (obrázek).

A teď k tomu nadpisu. Pamatujete na Seiriho? Já už ne. Protože to co přišlo po něm ce docela zvrhlo. Šlo o to, že se Kaihovi zalíbil kluk ze školy (kdo si nepamatuje kdo je Kai má smůlu xD). Ten kluk měl piercing na bradě a byl strašně sexy. A měl účes už někam do oblak. A protože Kai nejprve neznal ani jeho jméno, vymyslel mu krycí přezdívku. Hedgehog. Takových přezdívek už bylo... Ale pak se objevil další hezoun, kterého Kai neznal, a tak mu dal jméno Lynx. Po něm rišel Raven, pak Hamster a tak dále a tak dále... V konečném počtu, všechny použité jména sou tady:
1. Dolphin
2. Raven
3. Unicorn
4. Hamster
5. Fuchsbau
6. Sharks (ti byli dva)
7. Lynx
8. Goldfish
9. Badger
10. Cheetah
11. dat Ass
12. dat clone Ass
13. dat seminar Ass
14. Chamois
15. Vixen
16. MiniLynx (vypadá jako Lynx, ale je o několik let mladší O_o, ale tvář mají úplně stejnou)
17. Wolf
18. Bull
19. Ostrich

A pak začali vznikat ty vztahy... Že Lynx je Minilynxova máma, a že žijou spolu. Že Sharkové jsou bodyguardi Dolphina. Že je doba páření a proto má Raven a Ostrich stejnou barvu trička... Tohle by vydalo na další Twillight. Každopádně, vím, že v Česku už máte školu... *ušklíbne se z pohodlí domova kvůli volnu* Užívejte si to zlatíčka :3

EDIT: ano, Kai nevymyslel Forest sám, byla tam ještě další tajemná bytost z hůry, která nechce být opomíjená, takže jí budu říkat Misaki xD xD

Nějaké dotazy xD

2. listopadu 2013 v 19:28 | ChrnoArt
Takže, Iharo mě nominovala do... nevím čeho, ale vypadá to jako sranda, tak se účastním :D Co jsem pochopil, tak to spočívá v tom, že řeknu 10 náhodných faktu o sobě, zodpovím na 10 dotazů od iharo, nominuju 3 lidi a dám jim 10 otázek. Tak abych začal.

Hairy tail a další

14. června 2013 v 21:23 | ChronoArt
fairy tail
Ettoooo... Ahoj všichni. Docela dlouho jsem se neozval, za co se omlouvám. Důvod byl ten, že jsem měl menší krizi z toho co jsem tu psal 12. dubna *to datum má vypálené hluboko do mozku a bude si jej pamatovat do smrti*. Ale to už je dobrý, jsem se přes to dostal, ale pak to byla zase škola, kdo mi bral všechen čas. Znáte to, testy a zkoušení na konci roku. A nakonec jsem před týdnem byl v Londýně. A o tom bych vám chtěl i v tomhle článku sdělit. Neee, nebojte, nebude to dlouhý a nudný výčet mých zážitků.

Best day of my life

2. dubna 2013 v 12:55 | ChronoArt
Taaak, prázdniny končí (ano, na Slovensku máme volno ještě dnes) a pošty zase fungují. A hned mi došla moje objednávka z před týdne a půl. Aneb, jak (ne)prakticky vyhodit balík peněz o_-

Penál Fairy Tail.

Peračník

Podložka pod myš Death Note.

Podložka

Code Geass odznak, Shikamaru odznak a Naruto karty.

Ostatni

Druhá valentýnska básnička

16. února 2013 v 23:54 | ChronoArt
Další valentýnska básnička, tentokrát pro postavu z Naruta. Psal jsem ji na valentýnskou misi na konoha.cz. A psal jsem ji docela dlouho, i když to asi nejde moc znát :D

Shougi hraješ rád, dobrým stratégem jsi,
vždy najdeš cestu, jak dosáhnout vítězství.
Já taky podléhám ti, pokaždé když blízko jsi,
stojíš hned opodál, a přeci tak vzdálený.

Shikamaru Naro, jak já tě moc chci
líbát bez přestání na ty líbezné rty.
Za tebou hned bych šel i na konec světa,
s tebou bych trávit chtěl všechny svá léta.

Tvé stínové techniky, každého hned polapí,
šarm tvůj však není o nic moc bezpečnější.
Vždy když tě zahlédnu, mé kolena se klepou,
tváře hned rudé mám, když pohledy se střetnou.

Co bych dal za to, být s tebou byť jen chvíli,
obejmout tě, či políbit, to však nestane se nikdy,
byť chtěl bych moc, okousit tvou náruč hřejivou,
mé city k tobě nevyřknu, nejsou podložené odvahou.

Prestávam čítať?

30. ledna 2013 v 22:25 | ChronoArt
Books

Článok netýkajúci sa témy blogu, a písaný po slovensky. Mám vykecávaciu náladu a ktosi mi dal títo tému na přemýšľanie. Posledný ok sa mi zdá, že čítam oveľa menej. Pred tromi rokmi som prečítal za mesiac aj dve knihy, robil reready z dlhej chvíle, chodil do knižnice kde som prečítal snáď každú detektívku alebo knihu pre mládež čo tam mali. A teraz? Čítam už len série, ktoré som začal čítať kedysi dávno. Napríklad teraz na Vianoce som konečne, po asi štyroch rokoch dočítal sériu Tajomstvo nesmrteľného Nicholasa Flamela. Hlatal som každú knihu a to ešte bol problém sa k nim dostať, lebo náš slovenský Ikar ich prestal vydávať po druhej knihe. Takže ostatné štyri mám v češtine a tie mi nosil mamin kolega z Bratislavy. Len tú úplne poslednú som si objednal cez internet. Alebo som bol pred pár týždňami s rodičmi v meste a zatiahol ich do kníhkupectva. Po dlhom premýšľaní som ich donútil mi kúpiť knihu Rozsévač větru. Tá kniha už minimálne mesiac leží založená v mojej knižnici a ešte som neprečítal ani pol slova. Proste sa nemôžem donútiť, až normálne ľutujem, že som tú knihu kúpil, zbytočne vyhodené peniaze. A takých neprečítaných kníh mám viac. Najprv som tú knihu nečítal, lebo som musel prečítať Chrám Matky Božej v Paríži na povinné čítanie. A to bola hotová krížová cesta, vám poviem. Dva diely, každý mal okolo tristo strán. To sa nedalo. Otrasne dlhé opisy, podrobne rozpísané osudy postáv. Kvôli jednému námestiu autor popísal celé mesto a jeho histótriu. Hrôza. Hovoril som si: "Čo sa so mnou deje?" Inokedy by som tých päťsto-šesťsto strán zhltol za dva dni. Teraz máme prečítať Otca Goriota a mám ten istý problém. Ale odhalil som prečo. Každý číta také niečo, kde sa môže stotožniť s hlavnou postavou, kde postava rieši problémy ktoré su mu blízke. A mne rozhodne nie je blízky príbeh otca, ktorého dve dcéry odvrhli, lebo nemá peniaze. Alebo príbeh znetvoreného zvonára, ktorý sa zamiluje do tajomnej cigánky. Dobre, neriešim problém ako postavy z mojich kníh. Nemusím poraziť celé kráľovstvá, postaviť sa tvorom z legiend ani uniknúť z podzemného sveta alebo mesta plného špirál. Ale tieto príbehy sa stávajú postavám ktoré su mi blízke. Eragon - patnásťročný chlapec. Josh a Sophie Newmanowci - pätnásťročné dvojčatá. Kirie - okej, asi tak sedemnásťročné dievča (alebo neviem koľko, ale určite nie o veľa viac ako ja). Takže som zistil, že problém nie je vo mne, ale v knihách. Už sa nikomu nečudujem, že nechce čítať povinné čítanie, je to horor. A tiež jedna dôležitá vec. V školskom povinnom čítaní je absencia fantaskných prvkov ako mágia, vymyslené svety a podobné. Ja to vo svojich knihách potrebujem, čítať obyčajné real-world story sa síce dá, ale to sa musím sakra stotožniť s príbehom aby ma to pochytilo. Ale knihy som prestal čítať v dobe, keď som sa začal snažiť nejakú napísať. Viem, že keď chcem písať knihu musím čítať, ale nejako mi to nejde. Nemôžem sa prinútiť. Asi začnem rereadovať moju obľúbenú knihu - Zlatý kompas. To ma možno navnadí. Ajaj som sa rozpísal. Pochybujem, že to vôbec niekto prečíta. Tak ja už idem. Knihám zdar a dobrú noc!

Když na maják mi šplouchá...

22. ledna 2013 v 21:58 | ChronoArt
Takže, včera, resp. dnes v půl jedné ráno (asi) mi trochu přeplo v hlavě a napsal jsem tu nehloupější věc na světě. Začalo to jako parodie na Hamleta a pokračovala jako prohlídka řecké mytologie, vždyť posuďte sami.

Jíst, či nejíst?
Toť otázkou pro třiadvacet pekařů jest.
Jíst a žít, nejíst a pominout se,
má duše se zmítá v útrapách na hranicích
bdění a snění, životem a smrtí, Edenem a Gehennou zatracení.

Jak pekla žár spaluje mě hlad, no rozum můj velí mi stát
jak na linii nepřibrat a zvířecí pudy ukojit,
co sám Lucifer sesílá na děti Prométhea a zkouší je v životě, aby rozhodl o smrti.

Jak blesk z hory olympské se dieta snáší, tu snad bakchantky nesou.
Ó sláva ti! Sláva nehynoucí a věčná! Dietě mocné, co zlo dávne porazila.
Toť darem od Dia je, či Atény snad? Kterému mám chrámy do nebes vystavět?

A Satan ať odejde, v Gehennu se vrátí, že světlo tmu projasnilo,
že jídlo okovy hladu zlomilo hlaste! Posle Herme hlas!
Ať o dietě zví každý, že tělo nakrmí a nezohyzdí, zázrak nad zázraky. Hlas!

Další výkec

19. ledna 2013 v 12:44 | ChronoArt
Taaakže, konečně je sobota ráno a já nemusím nic řešit. Tenhle týden byl naprosto šílenej. Celej mi jej sežrala škola.
V pondělí jsem dostal čtverku z fyziky, což mi bylo jasné, páč jsem se vůbec neučil. Ale kašlal jsem na to, však tám mám dobré známky, takže kvůli jedné 4 mi na pololetí nedá dvojku. V úterí jsem si musel opravit známku z geografie, kterou jsem dostal díky mojí kámošce. (jmenuje se Zuzka a seděl jsem s ní v lavici na zeměmisu)


Já: Sakra, zase dává ty svoje minitesty pro ty co maj málo známek.
Zuzka: Já jich mám dost, takže pohoda.
Já: No však i já, ale chtěla mě vyvolat i minule.
Zuzka: *smích* půjdeš psát ten test.
Já: nenenenene.
Učitelka: A odpovídat půjdou Ivana, Erik aaaaa...... Matej (odmlka) Brečka ((jsme ve třídě dva Matějové)
Já: To bylo těsné!!
Zuzka: *nekontrolovatelný záchvat smíchu*
Učitelka: Zuzano co je ti tak k smíchu? Poděl se.
Zuzka: Já si myslela že vyvoláte jej *ukáže na mě*
Já: *šeptem* ticho ticho nic jí neříkej.... sakra
Učitelka: *koukne do svých papírů* A víš co, pojď i ty. *podá mi test a jdu psát i když jsem se do toho doma ani nekoukl*
Chápete?! Taková zrádkyně! Tak jsem si to v úterí musel opravit, páč jsem dostal trojku a měl jsem mezi jedna a dva. A samozřejmě protože je učitelka kráva musel jsem psát i v pátek, aby si mohla být jistá že mám na jednotku ze zeměpisu.
Takže, to bylo úterí. Ve stŘedu jsem byl na obvodním kole anglické olympiády, kde jsem si to vůbec nedával. Ale nakonec jsem zkončil na pátém místě z devíti, takže vůbec ne tak špatně. Středa večer, píšu si s lidma když najednou mi na fb kámoš napíše jestli nevím co bude zítra na té písemce z fyziky. Já málem zinfarktoval. Byl test a já se to dověděl chvilku předtím. Jsem se učil do noci a hysterčil, ráno jsem se učil a uklidňoval se a test jsem si dal s pŘehledem (snad xD).
V pátek jsem psal ten zeměpis další a pak velký test z matematiky. A pak konečně víkend. Včera jsem byl z celého týdne tak unaven, že jsem (málem) nestihl yaoi challenge :D A dneska ráno jsem se vzbudil až kolem dvanácté a pak jsem ještě uklízel. Teď jak dopíšu tohle půjdu se koukat na historicky poslední dvě epizody fajnového seriálu Fringe, který tímto končí. Aaaa.... *přemýšlí* To je asi všechno, jinak se nic moc neudálo. Tak zatím. Chrono.

Poslední den prázdnin

7. ledna 2013 v 21:26 | ChronoArt
Takže, já takovéhle články moc nepíšu, ale dnešek si to prostě zasloužil. Nevím jak vy v Česku, ale u nás jsme měli dnes poslední den prázdnin, Ani nevím proč, nejspíš kvůli ruským svátkům, které měli včera něco. Ano mě nezajímá co, hlavně že jsem měl kvůli tomu volno.
Takže, ráno jsem se vzbudil (o hodinu a půl pozdějc než jsem chtěl) a dokoukal jsem poslední dva díly anime Spiral: Suiri no kizuna. Chtěl jsem na něj udělat recenzi, ale po tom jak to skončilo na to kašlu. Pokud budete mít možnost si jej kouknout, nedělejte to. 25 epizod ze dokola mele to samé a pak to skončí bez toho, aby se cokoliv vysvětlilo. Hlavní postava sice je hezkej kluk, ale občas mě trochu štval, a zbytek postav prostě děs. A furt dokola ty samé otázky. No nic, dokoukal jsem to a hned jsem začal koukat Naruto Shippuden, který jsem si stáhnul po dokoukání Naruta.
Neviděl jsem ani deset minut, a už jsem musel k oční na vyučovací hodinu (začínám s kontaktníma čočkama). Doktorka nám (sestra je chce taky) tam pustila párminutovej film jak se zakladaj a tak. Pak si to měla zkusit sestra, nejprve ji doktorka pořádně prsty rozevřela oko a pak ji to tam strčila. Upe v pohodě si sestra založila druhou, pak si je vyndala a pak zase nandala. Pak jsem šel na řadu já. V hlavě jsem si říkal, že pohodička, ale když mi doktorka rozevřela oko tak moje těla samovolně zareagovalo tak, že oko okamžitě zavřelo. Takhle jsem nechtěně mařil její snahu nandat mi čočku celých 5 minut. Když jí tam konečně dala, zeptala se, jestli vidím líp. Na překvapení všech, jsem řekl že ne, jakoby tam ani nebyla. Okamžitě začala prohlížet oko a konstatovala, že čočka tam není a musela vypadnout. Začala ji tam po zemi i s mamkou hledat. Já si zatím šouchal oko, které začalo docela pálit. Když jsem ji řekl, že mě tam něco řeže tak se tam zase koukla a řekla, že ta čočka tam furt je a že je jaksi v rohu. Po dalších několika minutách ji už držela v ruce. Pak zase sváděla boj s mými reflexy a po pár minutách byla čočka správně nasazená. Pak mi řekla, ať si nandám tu druhou. Když jsem si do oka dloubal sám, mému tělu to nevadilo a v pohodě jsem ji tam zastrčil. Bohužel, zase odklouzala někam nabok a musel jsem ji masírováním víčka nastavit na správné místo. Pak, jsem konečně viděl ostře bez brýlí. Pak mi oční řekla, ať si je vyndám. To byl zase porod, páč její návod: "Polož prst na čočku, klouzej ke spodnímu víčku a vyndej ji." jaksi nefungoval. Ale po pár pokusech jsem vyndal první a pak i druhou. Pak mě schladila a řekla, že domů v nich nepůjdu, páč má obavy, že si ji doma sám nevyndám. Tak jsem si ji jenom nasadil na pravé oko a pak vyndal a odešel v brýlích (sestra si je mohla už nechat). No to je k doktorce všechno, zítra ráno bude ještě kopec srandy, páč si je chci vzít do školy.
Druhá "sranda" přišla večer. Jsme řešili odkud budeme kupovat ty čočky když táta nevěřícně řekl: "Tys stáhl od začátku roku 67 giga dat??" Já řekl že jo a co jako. On začal vykládat že co tak stahuju. Do toho se hned zapojila mamka, která ale nemá o takovýchle věcech ani zdání a kdyby jste ji řekli, že jeden texťák má 50 giga tak vám věří. Taky mě začala zdrbávat že co stahuju. Když jsem řekl že anime tak upe začali že kolik anime stahuju, kolik epizod, kolik mega má jedna epizoda a celkově jsem jim musel udělat prohlídku všech anime v počítači (přičem u každého jsem měl uvěst počet epizod, velikost celého anime a formát souboru epizody). Pak táta porovnával s nějakýma chlápkama na netu, že kolik bych musel stahovat, aby nám vypli net (jo, začal hysačit že nám ho vypnou). Když pak našel, že by to muselo být čtyřikrát víc tak mě konečně nechal napokoji... A k těm 67 giga... To jsem stáhl dvakrát Spiral (jednou s českými titulky pro sestru, páč samostatně titulky jsem zázrakem nenašel), pak Naruto Shippuden 9 sérií a pak celej Sword Art Online. A pak taky párkŕat jednu hru, páč mi nefungovala... Jo a první sérii Junjou Romantica, aby to bylo kompletní.
No řekněte, není to psycho na poslední den prázdnin? Zítra škola a ve čtvrtek test z literatury z knihy, kterou jsem ještě nedočetl... Jediná dobrá zpráva je, že mi ve čtvrtek zubařka sundá rovnátka :D No nic, to bude asi všechno, doufam, že jsem vás moc nenudil těmihle zážitky. ChronoArt :P

Vánoce se blíží + další koniny

23. prosince 2012 v 19:30 | ChronoArt
Taaaak.... Žiju! Klid, vím, že už jste se radovali že mě přejel autobus, ale ne, pořád jsem tady, takže mě tu budete hezky trpět a moje yaoi trapárny (tedy snad kromě Deatharese, který je tvrdý antiyaoista xD). Dlouho jsem nic nepřidal, za co se omlouvám (přidal jsem pozdějc oznam nabok, ale nevim jsetli si jej někdo všiml). Nejprve nebyl čas, pak nálada, pak oboje... No prostě tak nějak, ale teď jak jdou ty prázdniny tak sem něco hodím, no nejlíp každý druhý den (musím si najit někoho, kdo mě bude nutit xD) Ale ne, mám pár námětů na nové povídky, takže něco snad přibude. Jo už vím co jsem chtěl... Povídky na přání ehm... Nežádejte o ně xD Ne dobrý, zatím ne, já nějak dopíšu ty o které jste žádali a možná časem zase zprovozním žádosti. Další věc... *přemýšlí* Jo už vím, poslední dobou mám takovou potřebu, vyrábět věci spojené s anime, takže tady možná zřídím galerii mojich nešťastných výtvorů :D Taky jsem přemýšlel o yaoi challenge, i když moc nevím... Nedávno zde byla anime challenge tak se nechci moc opakovat. Jestli chcete yaoi challenge, tak to napište do komentů. Co tu máme dál... Už vím! Subete ni Meri Kurisumasu! Těšíte se na Vánoce tak jako já? I když jsou zítra... Nemůžu se dočkat :D I když vím co dostanu (to vám napíšu pozítří :D) A k tomu novému blog.cz... Ukazuje někde nové články mých oblíbených odkazů (aka SB)?? Protože teď to už není na hlavní stránce... No a to by bylo asi všechno... Ještě jednou vám přeju hezké Vánoce!


Boží soundtracky

24. listopadu 2012 v 12:30 | ChronoArt
Hmm, tak sem hodím soundtracky, které poslouchám když se snažím psát :D Mám v podstatě dvě skupiny, ty které poslouchám když jdu psát "love storku" a ty, které poslouchám když chci napsat něco psycho, kde postavy balansují mezi realitou a snem, životem a smrtí :D :D

Tak nejprve ty lovestorkové :D





A tohle je nejnovější přírůstek do té skupiny :D


A ještě snad tohle, i když to z anime není.



A teď ty psycho :D










A to je vše xD xD Ke psaní mi stačí klidně i jeden soundtrack, takže těhle pár je až-až. :D Hmm... Pochybuju o hodnotě tohohle článku, ale co už xD

Noční rozhovor se sestrou

6. listopadu 2012 v 20:39 | ChronoArt
Takže, minulou noc sem trochu kecal se sestrou na téma anime. Bylo to docela vtipné, takže to jsem hodím. Konkrétně jsme hráli hru: Hádej na jaké anime myslím.
Já: Takže, to anime je velice známá, takže pomůcky ti zatím nedám.
Ona: Dej mi alespoň jednu...
Já: Tak jo, pomůcka zní: oranžová.
Ona: Vím! Slayers!
Já: Nene. Není to Slayers. Tohle anime je známější.
Ona: Hmm... Napadaj mně jenom divná anime, kde není žádná oranžová.
Já: Tohle zná skoro každý. I ten, co anime moc nekouká. Ale Pokémon to není.
Ona: Pokémon nezná každý.
Já: Ale jo, zná.
Ona: Nene, ten týpek co si s ním píšu na skypu jej nezná.
Já: *nechápavej výraz* Faaaakt?
Ona: Jo.
Já: Tak je vadnej, ale tohle zná fakt každý.
Ona: Dej mi další pomůcku.
Já: Tak jo. *zakryje si dlaní půl obličeje.
Ona: Vím! Ichigo! Tedy... Bleach.
Já: Nene. Nevím kde v Bleachi má někdo zakrytej ksicht.
Ona: Já taky ne, ale napadlo mně to.
Já: Ta oranžová se netýká vlasů.
Ona: Slayers.
*chvilka ticha*
Ona: Aha, to už jsem říkala.
Já: A oranžová se netýká vlasů! *zase si napůl zakryje obličej*
Ona: Víš co mně to připomělo? Ten díl Naruta, jak chtěli zjistit jak ten týpek vypadá pod tou maskou.
Já: Jojo, druhá maska.
Ona: Jo, mega rty.
Já: A jo, je to Naruto.
Ona: Cože? Naruta zná každý?
Já: A ne snad? Každý koho znám zná Naruta.
Ona: Ok, zítra se zeptám kámošky.
Já: Tak jo.
Ona: Nejprve jsem myslela, že to bude jedno z těch divných anime co teď koukáš.
Já: Jigoku shoujo není divné!
Ona: To je to s těma černýma panenkama? Je to psycho...
Já: Tos neviděla Death Note.
Ona: Ne, ale viděla jsem tě, jak to koukáš. Ten bílovlasej týpek byl divnej.
Já: *přemýšlí, kdo měl bílé vlasy* Myslíš Near?
Ona: Jak mám vědet ty jména? Měl bílé vlasy a měl tam nějaké hračky.
Já: Jo, to byl Near. Nemám jej rád, byl takovej divnej.
Ona: Nebo to anime s tím divným názvem, co nejde vyslovit.
Já: *zasměje se* Myslíš Kuroshitsuji?
Ona: Jo! O čem to je?
Já: *přemýšlí* Zkus uhodnout.
Ona: Ok, takže viděla jsem, jak to koukáš u babičky. Byl tam takovej týpek. Měl černé vlasy a byl na lodi.
Já: A kolik mu asi bylo?
Ona: Noo, řekla bych patnáct, ale jak znám ty anime tak určitě dvacet.
Já: Nene. Nebylo mu mezi patnáct až dvacet.
Ona: Mezi deset až patnáct? Takové děcko?
Já: A co jsi ty?
Ona: *ignoruje* A měl černé oblečení?
Já: Možná párkrát, ale spíš modré.
Ona: Aha, to jsem si asi spojila dvě postavy.
Já: Asi jo.
Ona: A co ten seznam anime co máš napsanej u kompu?
Já: Co s ním?
Ona: Co je to za divná jména?
Já: Ao no Exorcist?
Ona: Cože? Na hovno Exorcist?
Já: *výbuch smíchu*
Ona: Jo, a je tam ten... Takashi z Naruta?
Já: Kakashi...
Ona: To je jedno.
Já: Nové anime. Na hovno Exorcist, hlavní hrdina je Takashi z Naruta.
Ona: *smích*
Já: Nene, hlavní hrdina je příbuzný Satana.
Ona: Bratr Satana?
Já: *smích* Ne.
Ona: Proč ne? Satan nemůže mít bratra?
Já: Možná má, ale není v tom anime.
Ona: Tak je jeho syn?
Já: Jo.
Ona: No a?
Já: Nic...
Ona: Tohle už mě nudí...
Já: Ty mě taky. Jdem spát. Tedy... Ty jdeš spát.
Ona: Ty taky. *šťouchne do něj*
Já: *chytne ji ruku* Lol, ani na to nemysli. *odejde a zavře se v pokoji, slyší jak tam sestry dál kecají*

Tak zase vtip

10. října 2012 v 21:39 | ChronoArt
Už jsem si tak nějak zvykl dávat sem vtipné obrázky co najdu, takže v tom budu pokračovat. :D

Jeden na starý Skyrimovský vtip:
SkyrKira
Cosplay jak má být:
Death Note

Tak zase známý vtip:
All



Tak zas trochu vtipu

8. října 2012 v 20:30 | ChronoArt
Našel jsem nějaké další obrázky, tak se s vámi podělím. Osobně mě nejvíc rozsekal asi poslední, ale třetí je taky dobrej. :D

Kenpachi


Armstrong

Bro

Edward

7. října 2012 v 22:24 | ChronoArt
Tenhle obrázek mě naprosto dostal. Edovi to muselo zvednout sebevědomí :D

Edward

Chvilka poezie

27. září 2012 v 18:16 | ChronoArt
Ahoj, takže, konečně skončilo to blbé období, a já se můžu zase naplno věnovat tomuhle blogu. Původně jsem sem chtěl dát povídku, ale místo povídky jsem sesmolil takovouhle báseň. Tak ji sem dávam, aby se neřeklo, že tu je mrtvo :)

Spadol dážď zármutku striebristý,
na krajinu tieňov, dávno zničenú,
mŕtve stromy, nemají ni suché listy,
čo vietor mocný vzal by jak zavanul.

Kľukatí svet, mŕtva rieka, voda čierna
koryto zmarených snov pohltí viac žiaľ,
v jed sa mení tá nehynúca láska verná
a trávi srdcia, ako krištáľ vody trávi kal.

V mieste tak strnulom, nejestvuje času,
veky splynú v chvíľu krátku a vyparia sa
do prázdnoty, čo srdcom je tomu svetu
i zhubou, k nemu i mimo neho patriaca.

V krajine tieňov, tam život hľadáš márne,
či ideu alebo múzy, len smrť temná je tam,
samotný Tartaros pekelný kopíruje verne,
duše pútnikov tam priťahuje sirén mam.

Tam hynie živé vše, človen v popol sa obráti
vietor vanie po zabudnutej ríši zostatky tie,
nedá pokoj mŕtvemu, rodnej zemi nevráti,
ho ani za nič nepochová na zmierenie.

Je mi to jedno

25. září 2012 v 15:38 | ChronoArt
Je mi to jedno. Fráze tak často užívaná v dnešním světě. Nezájem. Nemám rád to slovo, protože dokáže ranit, ale buďme upřimní. Kdo tuhle frázy nikdy nepoužil? Snažím se její užívaní omezit na minimum, protože nechci nikomu ublížit svým nezájmem. Častokát se mi stane, že mi kamarád začne vyprávět zážit z jedné hry, která mě vůbec neláká a nezajímá. V tu chvíli se vteřiny protáhnou na minuty a já jsem v pasti. Buď to budu všechno poslouchat (a já se to opravdu snažím poslouchat a vnímat) nebo mu řeknu, že mě vůbec nezajímá co v nějaké debilní hře dělá. Já vždy volím první možnost. Někomu to možná příjde nesprávné, ale v životě každý řeší situace sám za sebe a tohle je moje řešení. Je mi to jedno. Tuhle větu slýchám i dost často v hodinách chemie nebo biologie. A někdy souhlasím. Co je mi potom, že se argon neslučuje? Nebo proč vedou kovy elektřinu. Mě je to jedno. Bohatě mi stačí vědet, že ji vedou. Ale někdy taky nesouhlasím, protože mě výklad opravdu zajímá a rád bych si ho poslechl bez rušení. Možná si teď pomyslíte: To je šprt. A řeknu vám, pokud si tohle myslíte, tak je mi to jedno. O lidi, kteří se na to dívají takhle nemám zájem. A naopak, rád si pokecám s někým, komu to příjde normální. Myslím ale, že jsem trochu odběhl od tématu. Minulé téma bylo s vílama. Zrovna dnes mně na něj napadla povídka, a napíšu ji. Je mi jedno, že už to není téma týdne, dělám to pro radost.
P.S.: Tohle je můj první článek k témě týdne, takže bych se potěšil nějakým komentářům o kvalitě článku (klidně i negativní, kritiku snáším dobře).

Hudba léčí

14. září 2012 v 20:32 | ChronoArt


Tak jsem si řekl - Napíšu o tom, co poslouchám a co mi pomáhá srovnat si myšlenky. Neupřednostňuju žádný hudební styl, poslouchám skoro všechno. Mám rád klasiku, pak různé skupiny, třeba ABBA a z těch novějších One Republic a Chameleon Circuit. Ze sólovýchg zpěváků to jsou Édith Piaf, Michael Jackson, Ilona Csáková, prostě skoro všechno. Taky velice rád poslouchám OST z různých anime, nejčastěji Chrono Crusade, ale třeba taky Death Note, Slayers, Fullmetal Alchemist nebo Hetalia, podle nálady. Když se snažím tvořit nějaké povídky většinou sáhnu právě po anime OST. Když mám depky tak většinou klasika, nebo zpomínaní zpěváci. A na ukázku tu přihazuju některé z oblíbených OST a písniček:










































































































Snad se vám dané ukázky líbili. Děkuju, pokud jste si tenhle článek přečetli. ChronoArt :-)
 
 

Reklama